Tu vám ponúkam recenziu, ktorú na knižku napísal Daniel Pastirèák, kazate¾ Cirkvi Bratskej v Bratislave, básnik, spisovate¾ a maliar.

Nie, tento text nie je recenziou nového prekladu Tolkienovho Hobita. Kniha, o ktorej píšem, je príbehom rodièov, ktorí podnikli cestu do podivného sveta svojho autistického dieaa.

Barry Neil Kaufman (ako nás informuje podtitul knihy) napísal „skuteèný pøíbìh vyléèení chlapce z neléèitelného autizmu“. Z knižného obalu bystrými oèkami upretými na neznámy bod, kdesi za èitate¾ovou hlavou, h¾adí drobná tvárièka chlapca, o ktorom kniha rozpráva. Nad portrétom žiari smelý názov – Zázrak pokraèuje, a nad ním ve¾avýznamná slovná hra, ktorej hravos však môže vychutna iba anglicky hovoriaci èitate¾. V slovnom spojení Son – Rise (výchova syna) sa ozýva slovo, plné svetla - sunrise – svitanie. Hra trefne vyjadruje posolstvo knihy. Každý èlovek sa obèas ocitne v tme chaosu a beznádeje; v noci, do ktorej akoby neprichádzalo ráno. Svetlo svitania prichádza takmer nepozorovane, zbadá ho iba ten, kto bdie a èaká.

Kaufmanova kniha nie je urèená iba pre úzky okruh odborníkov a rodièov autistických detí. Je to kniha pre každého, kto potrebuje v šere svojej noci poèu o nádeji svitania. Otec autistického chlapca nám vtipne, hravo, miestami špekulatívne, miestami pragmaticky rozpráva svoj príbeh o „zázraku“. Priemerne vzdelaný èitate¾ bude isto nad tou èi onou èasou textu neveriacky, miestami i pohoršene krúti hlavou. Udalosti, ktoré Barry zaznamenáva totiž v mnohom protireèia konvenènému poh¾adu na svet. V Kaufmanovom svete totiž duch vládne nad hmotou, neústupná viera nad cynizmom a „realizmom“. Šastie je tu vecou vnútornej vo¾by, nezávislé od vonkajších stimulov:

„Udìlali jsme štestí pøinejlepším druhoøadou, stínovou prioritou, vìøíce, že náš intenzivní spìch za tím být: úspìšný, populární, respektovaný, milovaný a finanènì zabezpeèený, nás dovede k tomu vytouženému pocitu. Ale nakonec žádná vnìjší událost neurèuje náš vnitøní stav mysli.“

Kaufmanova kniha však nie je ani príruèkou ¾udovej filozofie šastia (akých je dnes na knižnom trhu snáï až prive¾a), aj keï sa tak miestami môže javi. Autor v snahe vysvetli postoje ku svojmu „speciálnímu dítìti“ sklzáva do prive¾mi zjednodušených „filozofických“ špekulácii. Èitate¾ nemusí tieto špekulácie prija a predsa môže ma z knihy ve¾ký úžitok. Podstatné totiž nie sú vysvetlenia, ale postoje a ich dôsledky v živote malého Rauna.

„Lékaø potøásl smutnì hlavou, když pozoroval Rauna, jak se spokojenì toèí v závratných kruzích. Zabruèel, „Jak hrozné“... Nikdy, nikdy jsme se nechtìli dívat na naše dítì jejich oèima.

Rozhodli jsme se, že budeme doufat, i když jiní nazývají takový pohled nerealistickým. Bez nadìje bychom nemìli dùvod jít dál.“

Zatia¾ èo odborná komunita radila nesociálne, rituálne chovanie autistu sankcionova, Kaufmanovci sa rozhodli Raunove rituály prija ako „normálne“ a aktívne sa na nich zaèali zúèastòova. Presedeli s ním hodiny, hrali sa s rotujúcimi taniermi, rytmicky sa spolu s ním kývali a vydávali monotónne mumlavé zvuky. Zisovali pri tom, že Raun je vo svojom svete šastný. Rituály mu pomáhali vytvori si „svoji vlastní nirvánu“. Jednoducho Raunova inakos prestala by pre nich nepriate¾om.

„Vìøili jsme, že když budeme Raunovi každým možným zpùsobem projevovat, že jej akceptujeme a milujeme, bude to první a nejdùležitìjší krok na naší cestì k nìmu. Jestliže nemohl pøijít do našeho svìta, my jsme mohli ochotnì jít do jeho.“

Samozrejme sila knihy spoèíva v jej neuverite¾nom vyústení. Raun napokon votrelcov do sveta svojej šastnej samoty prijíma a nastupuje s nimi cestu spä. Spä do sveta, ktorý pre neho doposia¾ zostával cudzí, neprijate¾ný a neznámy.

Knihu autor rozèlenil do troch èastí:

V prvej nazvanej Son–Rise vykres¾uje zápas o Rauna až k zázraènému prelomu. V druhej s titulom: Roky, které následovaly popisuje vývoj Raunovho života až po súèasnos. V tretej: Zázrak pokraèuje zaznamenáva príbehy ïalších autistiských detí. Ich rodièia, povzbudení Raunovým vylieèením, sa rozhodli nastúpi na tú istú cestu. Významným pokraèovaním príbehu (ten už v knihe nenájdete, iba ak by ste s knihou, podobne ako ja, dostali aj záložku) je príbeh špeciálneho syna Robina. Jeho otec Vlado Mokráò je autorom èeského prekladu pôvodne anglického textu knihy.

Predslov ku knihe napísal hlavný hrdina príbehu – Raun Kaufman – dnes študent vysokej školy. Konèí ho citátom Bobba Kennedyho: „Nekteøí vidí svìt takový, jaký je a ptají se „proè?“ Ja vidím svìt takový, jaký by mohl být a øíkam „proè ne“?“

Kaufmanovu knihu možno odporúèa každému, kto svoj život nechce ži iba mechanicky. V spleti udalostí h¾adá ich skrytý zmysel a prekážky života prijíma ako výzvy k rastu nad zdanlivé hranice vlastných možností.

Daniel Pastirèák